Přijímací řízení do oboru Konzervování a restaurování fotografie

Název studijního programu: Konzervování a restaurování fotografie (B0211A310401)

Charakteristika studijního programu 

Bakalářský studijní program vychází ze současných vědomostí v oboru konzervování a restaurování fotografických materiálů. Studijní program je zaměřen na studium materiálů, technik a postupů, jimiž byl v minulosti i současnosti získáván fotografický obraz. Samozřejmostí je technické a technologické zvládnutí zákonitostí fotografie, znalosti z oboru teorie a historie fotografie a dalších oborů s fotografií bezprostředně souvisejících. Studenti získají znalosti o materiální podstatě a chemických procesech, které se odehrávají při vzniku, stárnutí a degradaci fotografických materiálů. Následně získají přehled o praktických možnostech zpomalení degradačních změn, konzervování fotografických materiálů a jejich dlouhodobém ukládání. Studijní program tak je zaměřen zejména na znalosti, praktické zkušenosti a dovednosti v oblasti konzervování fotografických materiálů a jejich dlouhodobého ukládání.

Časový harmonogram přijímacího řízení 

• 1. 6. – 15. 8. 2023 otevření přihlášky
• 15. 8. 2023 nejzazší termín odeslání přihlášky
• 29. 8. 2023 nejzazší termín osobního doručení/​odeslání povinných prací
• 5. 9. 2023 první kolo
• 15. 9. 2023 druhé kolo (prezenčně) 

A) POPIS POVINNÝCH PRACÍ A ZPŮSOB JEJICH ODEVZDÁNÍ 

1. Fotografické portfolio tvořené souborem alespoň deseti fotografií zhotovených klasickou analogovou fotografickou technikou. Portfolio musí být doplněno podrobným popisem použitých fotografických materiálů, zvolené technologie vyvolání negativu, zhotovenou kontaktní kopií a zvětšeninou 24×30 cm ke každému snímku. U portofila bude hodnocena i řemeslná kvalita jeho zpracování, uchazeči by zpracováním portfolia měli prokázat svoji manuální zručnost. Pokud má uchazeč/​ka zkušenosti s konzervováním či restaurováním fotografie, papíru či jiných médií a materiálů, může ukázky těchto prací přiložit k portfoliu (max. 70 bodů)
2. Motivační dopis, který obsahuje: a) základní biografické údaje a data o své dosavadní činnosti a studiu; b) zdůvodnění zájmu o obor, motivace ke studiu. (max. 30 bodů). Fotografické portfolio a motivační dopis doručí v jedné obálce uchazeč/​ka osobně na Katedru fotografie nebo jej zašle poštou na adresu: Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze, Katedra fotografie, Smetanovo nábřeží 2, Praha 1, 116 65. V případě osobního doručení doporučujeme předem kontaktovat MgA. Veroniku Čechmánkovou (e‑mail: @email, telefon: 420 234 244 317).

Fotografické portfolio a motivační dopis uchazeč/​ka doručí nejpozději 29. srpna 2023. V případě poštovního doručení je rozhodující datum podání zásilky k poštovní přepravě. Předložené povinné práce se po skončení přijímacího řízení uchazečům/​kám nevracejí poštou. Uchazeč/​ka si povinné práce může vyzvednout osobně na katedře nejpozději do jednoho měsíce po vyrozumění o výsledku přijímacího řízení.

Všechny předložené práce musejí být vlastním autorským dílem uchazeče/​ky, což uchazeč/​ka potvrdí přiloženým podepsaným prohlášením. Nerespektováním této zásady uchazeč/​ka nesplnil/​a podmínku pro přijetí do studia.

B) PRŮBĚH PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ (FORMA A RÁMCOVÝ OBSAH) 

Přijímací řízení je dvoukolové. V prvním kole posoudí komise předložené povinné práce bez přítomnosti uchazeče/​ky. O postupu do druhého kola budou uchazeči a uchazečky informováni Studijním oddělením FAMU.

Druhé kolo se skládá z těchto částí

1. test z dějin a teorie umění, všeobecného kulturního přehledu, obecné chemie a technologických základů fotografie (se zaměřením na negativní a pozitivní fotografické procesy klasické fotografie); (max. 40 bodů)
2. explikace fotografického portfolia; (max. 30 bodů)
3. pohovor, během kterého uchazeč ozřejmí svou představu o studiu. (max. 30 bodů)

Druhé kolo přijímací zkoušky se bude konat 15. 9. od 10:00.

Obě kola jsou hodnocena minimálně pětičlennou komisí složenou z pedagogů katedry fotografie FAMU. 

C) ZPŮSOB HODNOCENÍ (KRITÉRIA VYHODNOCENÍ) 

Profesní a znalostní předpoklady uchazeče/​ky ke studiu posuzuje přijímací komise formou bodového hodnocení se stanovenou minimální hranicí. Přijímací komise navrhne děkance FAMU k přijetí do studia ty uchazeče/​ky, kteří/​ré splnili/​y minimální stanovenou hranici bodového hodnocení a zároveň splnili/​y další podmínky přijímacího řízení.

Maximální počty možných udělených bodů a minimální počty bodů nutných pro přijetí ke studiu:
Míru profesních předpokladů, znalostí a dovedností ke studiu uchazeče/​ky posuzuje přijímací komise formou bodového hodnocení se stanovenou minimální hranicí. 

V prvním kole může uchazeč/​ka získat až 100 bodů: za fotografické portfolium až 70 bodů, za motivační dopis až 30 bodů. Do druhého kola postoupí ti uchazeči, kteří v prvním kole získají alespoň 65 bodů.

V druhém kole může uchazeč získat opět maximálně 100 bodů: 40 bodů za test z dějin a teorie umění, všeobecného kulturního přehledu, obecné chemie a technologických základů fotografie, 30 bodů za explikaci fotografického portfolia, 30 bodů za pohovor. Pro přijetí do studia je nutno získat v druhém kolem alespoň 65 bodů.

Hranice pro přijetí je 130 bodů v součtu obou kol přijímacího řízení. Přijímací komise navrhne uchazeče/​ky, kteří/​ré tuto hranici splnili, děkanovi FAMU k přijetí do studia.

D) NEJVYŠŠÍ POČET UCHAZEČŮ PŘIJÍMANÝCH KE STUDIU 

FAMU stanovuje nejvyšší počet uchazečů/​ek přijímaných ke studiu v jednotlivých studijních programech. Počet uchazečů/​ek přijatých do studia může být nižší než stanovený nejvyšší počet v případě, že bude nižší počet uchazečů/​ek, kteří/​ré splnili/​y podmínky přijímacího řízení. Pokud splní podmínky přijímacího řízení větší počet uchazečů/​ek, budou do studia přijati/​y uchazeči/​ky do nejvyššího stanoveného počtu podle pořadí nejlepších.
Maximální počet přijatých uchazečů do studijního programu Konzervování a restaurování fotografie: 3 

E) ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST 

Pro přijetí do tohoto programu se nevyžaduje. 

F) TERMÍN, KDY MŮŽE UCHAZEČ/​KA NAHLÉDNOUT DO MATERIÁLŮ, KTERÉ MAJÍ VÝZNAM PRO ROZHODNUTÍ O PŘIJETÍ/​NEPŘIJETÍ

Uchazeč/​ka může nahlédnout do materiálů (Protokol o přijímacím řízení), které mají význam pro rozhodnutí o jeho/​jím přijetí, respektive nepřijetí do studia, po doručení písemného rozhodnutí děkanky o přijetí, respektive nepřijetí do studia, a to nejpozději 30 dní po doručení tohoto rozhodnutí na základě předběžné domluvy se Studijním oddělením FAMU.

Na základě předběžné domluvy se sekretariátem příslušné katedry bude stanoven termín návštěvy katedry za účelem vyzvednutí či nahlédnutí do zaslaných povinných prací. Neúspěšní/​é uchazeči/​ky si mohou po předchozí domluvě se sekretariátem příslušné katedry domluvit také konzultace, a to nejpozději 30 dní po doručení rozhodnutí o nepřijetí. 

G) ZPŮSOB POSUZOVÁNÍ OMLUV 

V případě, že se uchazeč/​ka přijímací zkoušky v druhém kole nemohl/​a z velmi vážných důvodů zúčastnit, může nejpozději následujícího dne po termínu zkoušky děkanku FAMU písemnou žádostí požádat o možnost konat ji v náhradním termínu. V žádosti uchazeč/​ka důvody své neúčasti podloží relevantním a přezkoumatelným dokumentem. Děkanka v součinnosti s předsedou zkušební komise neprodleně posoudí, zda lze, nebo nelze vzhledem k harmonogramu probíhajícího přijímacího řízení a vzhledem ke kapacitním a personálním možnostem fakulty žádosti vyhovět, a písemně oznámí uchazeči/​ce své rozhodnutí s odůvodněním. Na náhradní termín zkoušky uchazeč/​ka nemá právní nárok. 

H) ZPŮSOB VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ 

Po přijímacích zkouškách může uchazeč/​ka sledovat v jakém stavu je rozhodnutí o jeho/​jím přijetí/​nepřijetí na: https://prihlaska.amu.cz.
Rozhodnutí děkanky o přijetí nebo nepřijetí uchazeč/​ka obdrží písemně. Přijatým uchazečům/​kám bude rovněž oznámen den zápisu a případně další informace. 

I) DOPORUČENÉ STUDIJNÍ MATERIÁLY 

Uchazečům a uchazečkám doporučujeme, aby se seznámili vždy alespoň s jedním titulem z následujících dvou oblastí:

1. TECHNIKY A TECHNOLOGIE FOTOGRAFIE 
   • SOUČEK, L. Speciální fotografické techniky. Praha: Orbis, 1967.
   • ŠIMEK, J. Fotografické techniky. Praha: PRÁCE, 1969.
   • KULHÁNEK, J., ŠTVERÁK, J. Fotografický receptář. Praha: Merkur, 1977.
   • ŠIMEK, J., ŠTVERÁK, J. Zvláštní fotografické postupy. Praha: PRÁCE, 1980.
   • JUNGE, K.-W., HUBNER, G. Fotografická chemie. Praha: SNTL, 1987.
   • TOMÁŠEK, Z. Fotografické chemikálie. Praha: Merkur, 1982.
   • SCHEUFLER, P. et al.: Technické základy fotografie. Komora fotografických živností Společenstvo drobného podnikání, 2002.
   • TAUSK, P. Materiály pro černobílou fotografii: (správná volba a použití). Praha: SNTL, 1973.
2. DĚJINY FOTOGRAFIE, PÉČE O HISTORICKÉ FOTOGRAFIE 
   • KOPECKÁ, I., NEJEDLÝ, V. Průzkum historických materiálů: analytické metody pro restaurování a památkovou péči. Praha: Grada, 2005.
   • BORÝSKOVÁ, Š. et al.: Techniky historického fotografického materiálu a jejich určení. Praha: Akademie múzických umění, 2016.
   • BIRGUS, V., SCHEUFLER, P. Fotografie v českých zemích 1839 – 1999. Praha: Grada 1999.
   • SCHEUFLER, P. Historické fotografické techniky. Praha: IPOS ARTAMA 1993.
   • JOHNSON, W. S. et al. Dějiny fotografie: od roku 1839 do současnosti. Praha: Slovart, 2010.
   • SKOPEC, R. Dějiny fotografie v obrazech od nejstarších dob k dnešku. 1. vyd. Praha: Orbis, 1963.
   • WITTLICH, F. Fotografie – přímý svědek?! fotografický obraz a jeho význam pro historické poznání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012.
   • JACOBS, M, ŠTANZEL, T. Historie barevné fotografie a sbírka Národního technického muzea. Praha: Národní technické muzeum, 2021.