Všechny vystavované práce jsou do určité míry výsledkem vzdělávacího procesu na
Katedře fotografie (KF). Některé jsou bezejmennými residui technických cvičení, jimiž
studentky a studenti prochází na počátku vzdělávacího procesu. Další jsou pak
uměleckými díly vytvořenými studentkami-umělkyněmi a studenty-umělci v jeho
pokročileších fázích. Domníváme se, že mezi těmito dvěma skupinami artefaktů existuje
jistý vztah, nejsme si však zcela jisti, o jaký typ vztahu se jedná. Domníváme se rovněž,
že všechny exponáty jsou v nějakém smyslu „fotografické“. Měly by být, zrodily se na
KF. Jen opět váháme, v jakém smyslu. Příčina těchto našich nejistotot je prostá: sami
nevíme, co je to fotografie, kde začíná, kde končí a kde jde již o nějakou jinou techniku
vytváření, šíření a konzumace obrazů. Fotografie se ostatně nacházela vždy na jakémsi
rozhraní, na okraji sebe samé, její identita byla vždy mlhavá. Proto se opět domníváme,
že vytváření fotografií, přemýšlení a mluvení o fotografiích, dívání se na fotografie a
jejich předvádění, jsou vždy zároveň hrou s nejistotou, mnohoznačností a
rozhraničeností fotografie samotné: hrou s fotografií, nikoli hrou proti ní.